Roman Pospíšil: Mám za to, že trhy se mohou vrátit do normálu raz dva
„Jestli jsem měl deset milionů korun, a teď jich mám osm, tak se na to nehezky kouká. Ale neznamená to, že jsem o to přišel, pokud to teď neprodám,“ říká v rozhovoru o současných propadech na finančních trzích ředitel investic ve finanční skupině Partners Roman Pospíšil. A vysvětluje, proč tomu tak je.
Finanční trhy jsou s nástupem prezidenta Donalda Trumpa a zejména jeho celní politiky jako na houpačce. Propady střídají vzestupy. Kdy podle vás tato extrémní volatilita skončí?
Volatilita bude velká a dlouhá. Už teď jsou mezidenní pohyby obrovské. Bude záležet na několika příštích měsících, které ukážou, co za hru pan prezident Trump hraje. Jestli tedy jeho kroky mají nějaké ekonomické opodstatnění, a co vlastně chce vyjednat. Všichni dělají nějaké scénáře budoucího vývoje, těch scénářů je ale hodně, ale nikdo neví, který bude platit.
Myslíte si, že Trump může uspět s tím, co předvádí kolem cel?
Pokud se na něj podívám jako na vyjednavače, tak je zřejmé, že chtěl vyvolat obrovskou paniku, aby pak něčeho dosáhl. Ve svém celním tažení se dostal ale tak daleko, že rozumná dohoda začala být obtížná. Svět byl ale připravený. Evropa navrhla nulová cla, Čína naopak řekla, že mu to oplatí.
Později odpoledne prezident Trump odložil platnost většiny cel, kromě cel pro Čínu, o 90 dnů. Tím dal jednoznačně najevo, že se opravdu jednalo o určitou přípravu na jednání se všemi zeměmi světa. Dále se pak ukázalo, že největší problém, který má, je záporná obchodní bilance fakticky se všemi státy světa. Cla jsou spíše nástrojem pro řešení tohoto problému.
Jak by podle vás měla reagovat Evropská unie?
Jsem docela kritik Evropské unie, protože už z podstaty věci se musí domluvit 27 zemí s různými zájmy, ale zatím se mi líbí, jak EU jedná. Nabízí Trumpovi možnosti, které dávají smysl. A čeká na to, zda na to přistoupí. Ale nesmí být slabá.
Propady na trzích snižují hodnotu majetku i dlouhodobých investorů v Česku. Ať už investují sami, s podílovými fondy, ale i s penzijními fondy se státním příspěvkem. Jak ti si podle vás mají vykládat současné propady na trzích?
Hlavně bych jim doporučil, aby nic nedělali, pokud nejsou natolik zkušení, že aktuální propady využijí k nákupům. A čas k nákupům je vždy, když přijde korekce.
Když se dnes Češi podívají na své výpisy, tak zjistí, že zainvestovaný majetek poklesl, ale berme to tak, že došlo „jen“ k přehodnocení. Trhy totiž obchodují s očekáváním. A když jdou ceny dolů, tak nám říkají, že existují určité problémy do budoucna. Ale majetky se zatím nezměnily, firmy stojí a fungují, pokud se tedy bavíme o akciích.
Tedy nemáte obavy, že trhy ještě více spadnou?
Nemyslím si to. Ano, samozřejmě je možné, že se teď vytváří nový pořádek v mezinárodním obchodu, že dojde ke změnám v obchodních partnerstvích, ale ti partneři se nakonec stejně najdou.
Může to vzít nějakou dobu a po tu dobu to může být problém. Ale pokud si investuji na penzi, a trhy nyní padají, rostou, prostě kolísají, tak to není problém, jen přehodnocení akcií, o kterých si myslím, že jsou stále nejlepší volbou investorů. Ale razantní to určitě je. Jestli jsem měl deset milionů korun, a teď jich mám osm, tak se na to nehezky kouká. Ale neznamená to, že jsem o peníze přišel, pokud je nyní neprodám.
S příchodem Trumpa došlo rovněž k oživení finančních trhů v Evropě. To se stalo z mnoha důvodů, ale jedním z nich bylo bezpochyby i to, že Evropa se rozhodla investovat do obrany. Což ale neudělá nijak jinak než na dluh. Vidíte další zadlužování zemí EU jako problém? Například to neprospívá státním dluhopisům z pohledu investorů…
Rozhodnutí Evropy investovat do obrany, a to i na dluh, jako problém nevnímám. Jako objektivní problém vnímám nestandardní politiku USA a už třetí rok války na Ukrajině. Nemáme jen rozkolísané finanční trhy, byznys, ale i silovou rovnováhu ve světě.
Amerika nám říká, že o svou bezpečnost se máme starat hlavně sami. Ekonomické problémy samozřejmě představují potíže, ale pokud by přišly války, a my se neuměli bránit, tak by to bylo ještě horší. Na místě Evropy bych rovněž investoval do obrany, a to i v okamžiku, kdy předpokládám, že se ekonomiky mohou trápit.
Trochu jste mi utekl z té otázky na stále a jen prohlubující se zadlužování evropských států?
Ne, nemyslím si, že evropské země jsou natolik zadlužené ve srovnání s jinými zeměmi, aby si nemohly dovolit investovat do své bezpečnosti, i když to bude opět na dluh. Je ale samozřejmé, že ty peníze musejí jít do těch správných oblastí, věcí a částí ekonomiky. Ty peníze nesmějí zmizet někde cestou. Stále ale platí, že my si teď hlavně musíme dokázat, že jsme schopni se bránit. A to i proto, abychom dokázali rozvíjet ekonomiku.
Vy máte obavy z vojenského konfliktu na území Evropské unie?
Obavy mám, neříkám, že konflikt nastane, bez obav ale nejsem.
Obáváte se Ruska? Myslíte, že je to nepřítel Evropy číslo jedna?
To je dost přímá otázka, ale myslím si, že ano. Nechci říci, že Rusko je nepřítel, ale myslím si, že představuje nebezpečí.
O co se teď podle vás hraje v obchodní válce mezi USA a Evropou a Čínou?
Hraje se o všechno. Amerika chce předvést svou sílu, že je jednička. To chce prezident Trump ukázat celému světu.
Proč si to myslíte?
S tím, jak v posledních letech rostla Čína a Asie obecně, vznikl Americe reálný problém s tím, že začala ztrácet svoji dominanci. Můžete to vidět třeba ve světovém obchodu, který je závislý na dopravě po moři, i když nám to tady v Česku tolik nepřijde.
Americká flotila dlouho neměla žádnou konkurenci, ale Čína v posledních deseti letech vytváří obrovské flotily jak přepravních, tak válečných lodí. To znamená, že poměr sil ve světě se mění. A tady rozumím té politice prezidenta Donalda Trumpa, který chce udržet Ameriku na „prvním místě“. A sílu má, to vidíme nyní v těch clech. Dokázal rozkolísat celý svět.
Zdroj: idnes.cz